O vůli v mateřství

Myslím, že je důležité psát i o tom, že se nám občas nedaří, že každý den je strašně těžké začínat stále znovu a zdánlivě bez jakékoli odměny a výsledek je v nedohlednu. Že být máma je to nejtěžší povolání na světě...A vzhledem k tomu, že se vedle mateřství věnuji ještě ve volném času ženám jako dula, o tom vím své a někdy je opravdu náročné vše skloubit ke spokojenosti všech. Většinou to odnáší péče o domácnost.:-))

Být maminkou v domácnosti mě naplňuje, dělá mi to radost a těší mě to, ale někdy mě to přiznávám vůbec nebaví. Racionálně se dá odvodit, že zvlášť v takových chvílích přichází ke slovu věrnost, vytrvalost, pevnost vůle a rozhodnutí. Jako v manželství, které též někdy stojí jen na svatebním slibu.


Pevná vůle slouží ve všednodenním boji jako pilíř pro spoustu rozhodnutí, které musíme během jednoho dne udělat. 

Zvlášť je potřeba být pevní a věrní i těch věcech, které pokládáme za opravdu nepříjemné. Třeba tři pračky nakupeného prádla k roztřídění a poskládání či vyčištění té zaschlé ovesné kaše z dětské židličky.
Co když ale vůle schází a jak ji podpořit?
Kam se poděl ten pocit dobře odvedené práce?
Kde je uspokojení z toho, co jsem udělala správně a proč se necítím odpočinutě, i když jsem odpočívala, protože toho mám přece tolik?

Je potřeba se rozhodnout a vždy udělat práce alespoň malý kousínek a po malinkých krůčcích opět vycházet sama ze sebe a podporovat tím svou sílu a vytrvalost, a tak i věrnost.
Když je člověk věrný v drobnostech, velká věc ho už nerozhodí a udržení domácnosti a vychovávání dětí, to je přece velká věc! Je prostě strašně náročná. 

Musíme to jako mámy brát vážně

A jak se říká, že stokrát nic umořilo vola, tak přesně tak si připadám, když zvedám ze země ten den už stý kousek lega a oblékám na děti další vrstvu oblečení během dlouhé zimy. Když třídím prádlo a bortí se mi komínek a nebo, když se mi připalují lívanečky a všechno, zdá se mi v té chvíli, jde proti mně.
Je důležité si stále připomínat, že je to o tom dělat věci ne s láskou, protože tu můžeme vložit do libovolného záměru a úmyslu a tím dodáme tu naši vlastní přidanou hodnotu, ale spíše z lásky.
Z lásky se obětujeme, z lásky se vydáváme, pro vyšší princip, jako výraz poslání, z věrnosti k povolání a díky tomu můžeme své mateřství brát opravdu zodpovědně.
A na to se snažím myslet každý den a prosím o moudrost, abych dobře nakládala s časem a za sílu, abych zvládla všechno, co je potřeba, jak s dětmi, tak v domácnosti.
<3
V závěru dne si můžeme v kruhu rodiny shrnout své prožitky i to, co se zrovna nepovedlo a v osobním prostoru tichu večera být vděčný za novou příležitost ve chvíli, kdy se zítra vzbudím a v klíně mi vyvstane zase spousta dalších voleb, kdy se musím rozhodnout, které jdou v souladu nebo proti mé vůli manželky, mámy a ženy.